Po ukončení procesu koučovaní manažeři vykazovali nejvyšší míru pozitivní změny v těchto charakteristikách:

• Chápání druhých a tolerance k odlišnosti – Koučovaní manažeři komentovali svou změnu v uvedených charakteristikách jako přímý důsledek koučovacích rozhovorů, kdy měli více času promýšlet odlišná stanoviska svých spolupracovníků, mohli se lépe vžít do jejich situace a podívat se na problém z jejich úhlu pohledu. Před koučováním měli sklon být se vším rychle hotovi a spíše dominantně prosazovat svůj manažerský i odborný názor bez ohledu na protiargumenty kolegů.
• Samostatnost a schopnost požádat o pomoc – Koučovaní manažeři si více uvědomovali hranice vlastních pravomocí a odpovědnosti, ale současně se dokázali v průběhu koučování zabývat i možností žádat o pomoc při řešení své podřízené, které dříve většinou vyřazovali z rozhodování nebo podceňovali jejich schopnosti. Více žádat o radu i u podřízených kolegů si koučovaní manažeři „trénovali“ v průběhu koučovacího procesu přímo v praktických situacích, které přinášel každodenní firemní život.
• Delegování odpovědností a stanovování cílů – Koučovaní manažeři se více konfrontovali s limity neochoty k delegování, více se naučili zabývat definováním cílů, propracováním dílčích kroků, jejich plánováním a přenášením odpovědností na kolegy. V důsledku toho pociťovali nejen manažerskou radost, že se jim daří delegovat, ale i časové úspory, které vznikly v důsledku vyšší míry delegování.
• Aplikace principů koučování na kolegy – Koučovaní manažeři začali při vedení lidí více využívat principů koučování, více kladli otevřené otázky a dokázali vést podřízené k samostatnému myšlení a k návrhům alternativních řešení problémů. Několik manažerů bylo přímo nadšených z nové situace, kdy podřízení se naučili nechodit za vedoucím s problémem, ale s variantami návrhů jeho řešení, které často nebyly vůbec špatné. V tomto bodě se také koučovaní manažeři nejvíce shodovali s pozitivním hodnocením svých zadavatelů, kteří rovněž zaregistrovali významnější změny v přístupu ke stylu vedení podřízených po absolvovaném koučování.
• Zapojování podřízených do spolurozhodování – Koučovaní manažeři více začali důvěřovat svým podřízeným a vtahovat je nejen do procesů analýzy problémů a návrhů řešení, ale i vlastního rozhodování a volby z vybraných alternativ. Manažeři si pochvalovali, že se jim daří motivovat vedené lidi i podílem na spoluodpovědnosti, a přikládali koučování přímý vliv na této změně svého manažerského přístupu a myšlení.