Jedná se o modifikaci klasického koučovacího procesu s respektováním všech hlavních charakteristik metody koučování (partnerství, vědomí cíle, podpora sebedůvěry, objektivita, odpovědnost, proaktivní přístup, kognitivní procesy a vůle, vnitřní motivace, hledání alternativ). Psychoanalytický přístup však znamená hledání příčin současného stavu také v minulém vývoji koučovaného klienta a propojení jeho neuvědomovaného jednání s budoucími plány a vizemi. Psychoanalytické koučování rozhodně není psychoanalýza, ale vychází z jejího teoretického základu. Proces koučování proto zasahuje hlouběji do života koučovaného, včetně jeho mimopracovního fungování. Cílem je skutečné porozumění sobě, nikoli jen mnohdy povrchní výbava návody pro tzv. sebeřízení a seberozvoj.

Psychoanalytický koučink vyžaduje odvahu a motivaci k sebepoznávání a skutečné změně osobnostních rysů, které se projevují ve stylu řízení manažerů. Do klasického koučovacího procesu se vkládají psychoanalytické principy, kdy sám koučovaný přináší své problémy – zprvu čistě manažerské, později i z dalších oblastí, a kouč hledá základní společné jmenovatele v manažerově jednání. Kouč tyto souvislosti pojmenovává a nabízí koučovanému k posouzení, testuje jeho ochotu a schopnost dané interpretace přijmout a integrovat do svého myšlení a prožívání. Koučovaný takové informace zpracovává a postupně implementuje nově získaný vhled do své řídící praxe.